Pouto krve

Pouto krve

Kdysi nerozlučný čtyřlístek – tři ženy a jeden muž – se znovu setkává ve vesnici, kde společně trávil rané mládí. Na prahu čtyřicítky vidí řešení svých životních karambolů v penězích bohaté příbuzné. Do soutěže o podíl na dědictví se však zapojují nečekaní soupeři a touha po majetku se neštítí ani vraždy. Vyšetřování se ujímá podporučice Irena Votrubová a její mladší kolegyně Kateřina Šipková. Podaří se jim odhalit komplikované vztahy mezi podezřelými, nebo bude zapeklitý případ nad jejich síly?

Ukázka z knihy:

Katka nakoukla do restauračního zařízení na dolním konci Oseku. Uviděla zaplivanou hospodu, která se díky nízkým cenám těšila přízni místních pivařů, a to i přes ledabylou obsluhu a zřídkakdy proplachované trubky. V zimním období sloužila jako ohřívárna pro venkovní profese. V deset dopoledne byla, až na dva muže sedící v rohu a sledující televizní zprávy, bez návštěvníků. Na obrazovce právě hovořil předseda krajně pravicové strany.
„Tos řek dobře, kámo, žádný čmoudy tu nechceme,“ vykřikl Petr Pašek, kvůli zakulacené postavě a stále rostoucímu břichu přezdívaný Pašík, a mocně si lokl z poloprázdného půllitru.
„Jo, moje řeč,“ pokýval hlavou jeho společník a neskrývaně civěl na Katku, otálející u výčepního pultu.
„Budu volit Rafa, ten je taky u nich.“ Pašík trhl bradou směrem k televizi. „Jedině s ním bude posichrovaný, že obecní byty žádnejm cigošům nepřiklepnou.“
„Radši ať je nechaj prázdný,“ souhlasil druhý muž a dloubl loktem do Pašíkova tučného boku, naditého do vápnem potřísněných montérek. „Hele, zase ta policajtka. Co tu porád chce?“
„Čmuchaj tu kvůli Broně Huťkový. Ještě jedno?“
Dotázaný zavrtěl hlavou. „Musím krmit.“ Překlopil do sebe zbytek piva a vstal. „Tak večer.“ Nasadil si umolousanou pletenou čepici, sebral z opěradla khaki bundu s rukávy oblýskanými dočerna a zamířil ke dveřím. Pašík ho vyprovodil zklamaným pohledem. Jedno pivko je jak nic, mudroval v duchu, ale samotnej tu vysedávat nebudu. Otráveně kroužil zbytkem nápoje ve sklenici.
„Můžu si přisednout?“ Katka stála nad Pašíkem, na rtech svůdný úsměv. Pohodila hlavou a černá hříva do půli zad se rozvlnila jako v té reklamě na šampon, co měl Pašík tak rád. Už si nevzpomínal, kdy se na něj naposled nějaká žena usmála, natož mladá a hezká. A je to policistka! Na okamžik zavřel oči, viděl ji v tmavomodré policejní uniformě s bílou košilí, sukýnku pěkně nad kolena a klobouček na té úžasné kštici posazený na stranu. Když znovu otevřel oči, seděla za stolem proti němu.
„Zaslechla jsem správně, že tu máte mimořádné volby?“
Málem se v těch doširoka otevřených, jiskrných očích utopil. „Jo, vod pátku za tři tejdny,“ vykoktal. „Doplňovací. Starostovi ruplo v kouli a položil funkci.“
„Asi to tu bude pěkně zapeklitý, co?“ Zatřepetala řasami a naklonila hlavu na stranu.
Zmohl se jen na tupé přikývnutí, i s otevřenýma očima si ji uměl představit v průsvitné krajkové košilce, jakou nosila hrdinka jeho oblíbené mexické telenovely. Navzdory své rváčské pověsti byl Pašík duše skrz na skrz romantická.
„Ale vy se v tom vyznáte, vy máte jasno, koho volit.“
„Si pište. A černoprdelníci to nebudou.“ Zamával zdviženým prstem, aby svým slovům dodal důraz. „Hraběnce tak akorát nasrat.“
„Černoprdelníci? Hraběnka?“
Katčin lichotivý zájem rozpustil Pašíkovu rezervovanost. O politice se s tou krásnou holkou snad bavit může, ne? „Hraběnka se tu říká starý Richterový. Myslí si, že když má majetky, tak všichni budou skákat, jak vona píská.“ Naklonil se přes stůl ke Katce a polohlasem řekl: „Bejvalej starosta jí šel na ruku, ale teď bude mít utrum. Proti Rafovi bude volit akorát těch pár kostelních bab kolem faráře.“
„Aha, máte to domluvený,“ přikývla. „Fakt je tak bohatá, jak se říká?“ Katka o majetku Hedviky Richterové nikdy nic neslyšela, ale předstírání, že je v obraze, jí přišlo jako dobrá taktika.
„To víte, že jo. Kolik přesně má, nikdo neví, ale po manželovi toho zdědila moc, hlavně pozemky. Tam, co má vést dálnice. Takže…“ Pašík pozvedl oči k zašedlému stropu na znamení, že cena půdy tím pádem vystřelí do astronomické výše. „Richterovi tu žili vodjakživa, ale vona? Vona je sprostá náplava, lufťačka, který se podařilo sbalit Oskara Richtera.“ Pašík se posupně zasmál: . „Si teda pomoh. Do roka byl na prkně.“
„Neříkejte! Takže zůstala sama?“
„Jo, ale žije u ní neteř s mužem.“ Pašík pozvedl dopitý půllitr na znamení, že dá si dá ještě jedno. Katčina napjatá pozornost mu lichotila. „Lucie je divná, ale Iggy je prima chlap, nic ze sebe nedělá.“
„Nemá Richterová neteře dvě?“
„Jo, to má, ale starší vodsuď zmizela, zůstala tu jen ta mladší.“ Pašík počkal, až před něj výčepní postaví další desítku. „Dík, kámo, ještě nám sem vrzni dva prcky griotky.“ Obrátil se zpátky ke Katce: . „Dopoledne nikdy nepiju, ale my dva si musíme ťuknout na seznámení, no né?“
Připili si. „S Astrid jsem chodil do školy, prima kočka. Všichni kluci z ní byli paf. Ale Iggy u ní, na rozdíl vode mě, Iggy u ní šanci měl. Jenže pak se to celý nějak zvrtlo…“ Pašík se ponořil do vzpomínek. „Nikdy nepochopím, proč si vzal Lucii, já bych ten její zjizvenej ksicht nesnes. Moje babička říkávala: ‚křivá huba, křivá duše‘. A měla recht.“
„Jizvy? Nějaký úraz?“
„Jo, ale už dřív, než se přistěhovaly. Lůca to tady ze začátku měla těžký, to je tedy teda fakt. Znáte děcka, uměj bejt krutý. Iggy se jí zastával, von má dobrý srdce.“ Pašík si lokl piva. „No, vono všechno zlý je pro něco dobrý – až stará Richterová zaklepe bačkorama, budou Iggy s Lůcou v balíku. Šušká se, že všechno vodkáže Iggymu a Lucii. Astrid nedostane ani floka, prasklo na ni, že se tahá se ženáčem.“ Hýkavě se rozesmál, přece jen je na světě spravedlnost. Krásná holka, co ho nikdy nechtěla, nakonec nedostane nic.
„To se fakt povídá?“ Katka netrpělivě poposedla, zatím se jí nedařilo stočit hovor k Huťkové.
„Jo, přišla s tím Broňa. S Richterkou byly jedna ruka.“ Bronino jméno Pašíkovi připomnělo, s kým sedí u stolu. „Už jste na něco přišli? Prej to nebyla vobyčejná smrt.“
„Prošetřujeme podezření na cizí zavinění,“ mlžila Katka. „Jaká byla? Teda jako Huťková.“
„Drbna. Lítala mezi konzumem a kostelem a všude tlachala.“
„Mohla na někoho něco mít?“
„To těžko, tady každej na každýho všechno ví,“ rozesmál se Pašík. „Ale pár lidí na ni mohlo mít pifku, to zase jo. Vobčas si i vymýšlela, a to dělalo zlou krev.“
„Například?“
„No já nevim…“ ošil se Pašík, ale pod Katčiným pochybovačným pohledem vyměkl. „Třeba to, že Iggy a Astrid spolu něco maj. Podle mě úplná hovadina, Iggy by byl blázen, kdyby takhle riskoval.“
„Riskoval co? Rozvod?“
„Prachy, kočičko. Love! Richterka by se postarala, aby nedostal ani kačku.“
„Aha, všechno by zdědila Lucie.“
Pašík varovně vztyčil prst.: „Takhle by to nefungovalo, Lůcu má Iggy vomotanou kolem prstu. Richterka by všechno nechala kostelu. Místní velebnej sup kolem ní nekrouží jen z křesťanskýho soucitu.
„Našeptává jí, aby si věčnou spásu pojistila štědrým darem?“
„Jo, přesně! Já jsem hnedle věděl, že vám to pálí. Helejte, podle mýho marníte čas. Broňu nikdo nesejmul. Byla to jen neškodná bába, co se cpala sladkým a klevetila.“
„Ale v případě Richterovic majetku jde o dost velký prachy,“ namítla Katka. „Nemohla se přece jen něčeho domáknout?“ Konverzace s Pašíkem ji začínala zmáhat.
„Myslíte třeba vo Iggyho příležitostnejch nevěrách? No, vo těch si tu cvrlikaj vrabci,“ rozřehonil se Pašík. „No, po pravdě řečeno, nevylučuju, že by to starou mohlo nakrknout.“
„A co rodina tý Huťkový?“
„Ti se léta nestýkali.“
„Takže jejího bratra jste tu, čistě náhodou, v posledních dnech neviděl?“
„Myslíte jako pana učitele?“ Pašík se zamyslel. „A víte, že jo?,“ řekl po několika vteřinách. „Teda jeho vosobně ne, ale zahlíd jsem tu jeho zelenou káru. To je teda barvička! Celý dopoledne stála na plácku před Iggyho hospodou a vodtamtuď to je k Huťkový jen pár kroků.“
„A kterej den to bylo, to si nevzpomenete?“ Katčin úsměv rozbušil Pašíkovi srdce. Hotová Esmeralda!
„To víte, že jo. Muselo to bejt předevčírem, když jsem maloval u Havránků. Já jinak na horní konec ani nepáchnu.“
Bingo, zajásala v duchu Katka. Přesně ten den, co se Huťková otrávila. Budeme se muset pana učitele na leccos zeptat.

Žánr
detektivní román

Nakladatelství
MOBA 2024

V prodeji u
KOSMAS

V prodeji u
Knihy Dobrovský

V prodeji u
Academia