Povídky pod psa

Povídky pod psa

Z psího útulku rovnou na Hrad? Proč ne, když máte pes-appeal a víte, jak svět vrtí ocasem. Flanderský bouvier Oskar vás provede prvním rokem v nové smečce. Komentuje hradčanské hemžení lidí a psů s perem ostře přiříznutým, ale pro slabosti bližních má pochopení – chybovat je lidské, odpouštět psí.

Ukázka z knihy:

     Teplý slunečný den, nebe bez mráčku, ale dusno nad kavárenským stolkem věští bouřku. Jako vždycky, když se setkají ti tři. Policejní rada plukovník Matyáš podléhá časté iluzi rozvedených padesátníků, že dvě nejdůležitější ženy jeho života spolu musí dobře vycházet. Padesátnice Dáša a patnáctka Karin. Bláhovost, kterou sdílí jen plukovníkův dobrmana Richard. Ležíme s Richardem pod stolem, hlavy na packách, oči zavřené. Richard předstírá klid, ale zrazují ho kupírované uši. Škubnou sebou pokaždé, když promluví Karin. Odmlouvat otci? Richard, jehož svět je definován přísnou hierarchií, trpí.

     „Mega pruda, vodejít před půlnocí.“ Oříškově hnědé oči Karin za zrcadly slunečních brýlí metají blesky, kostnaté koleno vykukující z rozdrbaných replayek za tři tisíce se chvěje. Proč zrovna ona musí mít tak brutálně toxickýho fotra? „Na gramáči přijdu vo hafo subs, Si piš, že mě kvitnou.“   

     „Já tě vyzvednout nemůžu. A sama z koncertu ve dvě ráno až do Ďáblic nepojedeš.“ Matyáš, poučen trpkými zkušenostmi, se drží v rozhovoru s dcerou holé podstaty. Ignoruje fakt, že neví, co znamená gramáč, ani proč je taková tragédie, když člověka někdo kvitne.

      Karin přitvrdí. „Takovej bizár, copak sem malej fakan? Prudíš, aby tě vona lajkla,“ škubne hlavou k mlčící Dáše. Ví, kde je tátovo slabé místo. Sjede Dášu pohledem a ušklíbne se. „Co s ní dejtíš, jen prudíš. A nemáš na nic čas,“ vzlykne směrem k otci. Válka do hrdel a statků je vyhlášena.

      „Mluv trochu slušně, jakápak vona,“ nahrává dceři na smeč plukovník. Vlastní dcera ho dovede rozhodit mnohem snáz než zkušený recidivista.

     Než stačí Karin zaskórovat, ozve se Dáša. „Co kdybych Karin vyzvedla já? Mám to do Besedy kousek. Může přespat u mě a nemusí se trmácet přes celou Prahu noční tramvají.“ Dáša se medově usmívá, zatímco pod stolkem dává nohou Matyášovi znamení.      

     „Že by se mi líbila představa vás dvou, jak samy couráte nočními ulicemi,“ plukovník potřásá hlavou ve snaze zachovat si při kapitulaci tvář.

Žánr
povídkový román

Nakladatelství
TalentProART 2022

V prodeji u
Kosmas

V prodeji u
Knihy Dobrovský

V prodeji u
Palmknihy