Louise Pennyová Světelný klam
Další vražda ve vesnici Three Pines nás tentokrát zavede do prostředí uměleckých galerií a obchodníků s obrazy. A mezi Anonymní Alkoholiky. Autorka se může spolehnout, že většina čtenářů hlavní protagonisty série zná, proto propletenec příběhů může nabýt na košatosti, aniž by utrpěla srozumitelnost. Kromě hlavní dějové linky vraždy a jejího vyšetřování jsme svědky dopadu nečekaného úspěchu na poklidný manželský vztah, spoluprožíváme Gamachovo trauma z nepovedeného policejního zásahu, děsí nás rostoucí závislost jeho nejbližšího spolupracovníka na psychofarmakách, vnímáme hořkost nevinné oběti Gamachova omylu a spolu s básnířkou Ruth čekáme na zázrak.
Pennyová násobí slast z potkávání oblíbených hrdinů v důvěrně známém prostředí s rozkoší plynoucí z poznávání nových postav z prostředí zcela neznámého. Je to jako oblíbená pohádka převyprávěná v novém hávu.
Jde o klasickou detektivku naplňující pravidla žánru – ujišťuje čtenáře, že svět je stále bezpečné místo, kde pachatelé zla jsou vypátráni a potrestáni. A to přesto, že post-moderní realita nenaplňuje naši podvědomou touhu po stabilitě a stále méně ji lze předvídat. Žijeme v prostředí, ve kterém mnozí neuspějí – ať už podle vlastních nebo vnucených představ. Pennyová vychází těmto obavám vstříc a s bravurní lehkostí přesvědčí, že bezpečné místo ještě existuje (až na těch pár vražd). Sice není na mapě, ale můžeme se tu za mírnou cenu pohodlně ubytovat u Gabriho, toulat se překrásnou panenskou přírodou (jen, prosím, pozor na medvědy a na počasí), těšit se z vybraného jídla a milé společnosti v Olivierově gurmetském bistru a beze spěchu listovat stránkami v Myrnině knihkupectví. Místo, kde soused není prázdné slovo a sounáležitost není zpochybňována. Svět sám pro sebe, ve kterém, pokud nechcete, nemusíte být nikdy sami.
Okouzleni představou, že únik z hektičnosti velkoměsta je nedaleko (jen asi sto kilometrů od Montrealu), noříme se do teplé lázně poklidného vesnického života a rádi přehlížíme drobné nesrovnalosti. Ve Three Pines mají všichni dost času a dost peněz, nikdo nemusí pracovat natolik usilovně, aby byl svým výkonem znaven či snad rozladěn časným vstáváním. Všechny ty dobroty v bistru se připravují nějak samy, a ještě zbývá čas odmést sníh z chodníků a vozidel sousedů, co si přispali. Krby pohostinně planou, aniž by bylo nutné naštípat polena či vymést popel. Antikvariát v zastrčené díře vydělává dost, jakkoli si vesničané občas odnesou knížku bez placení. Panuje obecná dobrá vůle, nikdo si s nikým nejde po krku, i vyhlášená jízlivost zatrpklé Ruth je vlastně úsměvná.
Stejně nekriticky jsme schopni milovat superhrdinu Gamache. Na prahu šedesátky, ale vitální a na vrcholu sil, žije v harmonickém vztahu se zbožňovanou ženou. Otec dvou dospělých dětí, se kterými ho spojuje vřelý vztah. Miluje svou práci, obklopen oddanými spolupracovníky kráčí od úspěchu k triumfu. Ani desítky let prožité v těsné blízkosti zločinů ho nepřipravily o ideály a víru v dobro. A jako třešinka na dortu Gamachova empatie a laskavost. Který čtenář by se s ním rád neztotožnil? Která čtenářka nespočinula v jeho chlácholivé náruči?
Detektivka jako pohádka pro dospělé. Jako ujištění, že zlo bude potrestáno, dobro zvítězí a vykoupení je na dosah ruky. Pádné důvody, proč každý nový příběh slupneme jako malinu.
Přidat komentář