Recenze: Povídky modelované sochařem

Viktor Špaček: Čistý, skromný život, Host 2022

Deset povídek, deset vztahů, které drhnou. Druhý povídkový soubor výtvarníka a literáta Viktora Špačka se zabývá problémy s láskou, sebeúctou, dvojsečností úspěchu, strachem ze samoty či osobní ztráty s přesností, která dostává čtenáře do kolen. Zdánlivě banální příběhy se díky precizně řazeným detailům mění v originální vyprávění.  Detailům natolik výstižným, že čtenář má intenzivní pocit to znám, tak jsem to taky vnímal („cítil jsem úlevu člověka, co vybije svůj vztek a zároveň strach“), střídané přiléhavými popisy prostředí („stěny jsou do půlky natřené nátěrem hrachové barvy, odněkud ze spodu se ozývá rachot plastových táců a stejně rachtavé nadávky, které se změní v smích“).

Myšlenky a hnutí mysli protagonistů sledujeme jakoby zevnitř, formou pečlivě formulované sebereflexe.  Neschopni vyhlédnout z brázdy vlastních pravd, hrdinové přežívají ve vztazích, které je nenaplňují, někdy dokonce vysávají. Přestože postavy dokáží vyhodnotit situace s udivující přesností, díky svým postojům přešlapují na místě v zadrhnuté smyčce hry na schovávanou před sebou samými.

Tři příběhy napsané z ženské perspektivy

Celou recenzi najdete:

https://www.kultura21.cz/literatura/23656-cisty-skromny-zivot-host-recenze

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.