Rukověť detektivkáře – DNA jako důkaz

Genetická daktyloskopie (DNA fingerprinting) je forenzní metoda, která umožňuje jednoznačnou identifikaci lidského jedince (s výjimkou jednovaječných dvojčat). Krátké úseky DNA se několikrát po sobě opakuji (tzv. repetitivní sekvence nukleotidů). Způsob a počet opakování se u jednotlivých nositelů liší.

          Analyzovaný vzorek se vyčistí (např. centrifugací), oddělí se DNA a nechá se pomnožit, aby byla viditelná. Například polymerázovou řetězovou reakcí se vytvoří mnoho milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku. Teoreticky k analýze DNA stačí jediná buňka, protože DNA je obsažena ve všech buňkách, s výjimkou červených krvinek. A ve všech buňkách je stejná, což znamená, že zdroj DNA neovlivňuje výsledek zkoumání. DNA nepodléhá změnám ani díky stárnutí nositele.

      Analýzou DNA získáváme tzv. DNA profil, který svou podobou připomíná čárový kód. Získaný profil se porovnává s připraveným srovnávacím DNA profilem. Při přesné shodě dochází k tzv. pozitivní identifikaci.

       Spolehlivost znaleckého posudku o shodnosti srovnávaných DNA profilů závisí na počtu míst v DNA, která odborník porovnává a na variabilitě těchto míst. Vyšší míra variability snižuje možnost chyby (Kriminální ústav Praha zkoumá 16 úseků, ve Velké Británii se obvykle zkoumá 10 a v USA 13 úseků).

     Výsledky analýzy mohou ovlivnit různá podmínky, za kterých je prováděna, subjektivní pohled, chyby i podvody. Problém může nastat, pokud je ve stěru málo kvalitního biologického materiálu (například u analýzy dotykových stop).

      České soudy považují identifikaci na základě profilu DNA za přímý důkaz. Přesto se v soudní praxi nelze soustředit pouze na tento typ dokazování a pominout jiné stopy a důkazy. I když znalec dospěje k závěru o shodě DNA profilu s biologickou stopou nalezenou na místě činu, důkaz o vině nemusí být absolutní. Vzhledem k nemožnosti určit stáří biologického materiálu nelze prokázat, kdy byla stopa vytvořena, případně zda nebyla na místo činu zanesena někým jiným. Není-li shoda skutečně stoprocentní, může jít o biologický materiál blízkého příbuzného.  

     Jsou vyslýchaní povinni poskytnout orgánům činným v trestním řízení svůj biologický materiál?  Ústavní soud souhlasně se stanoviskem Evropského soudu pro lidská práva dospěl k názoru, že v trestním řízení (nikoliv v občanskoprávních sporech jako např. spor o paternitu) mohou orgány činné v trestním řízení použít donucovací prostředky k odebrání biologických vzorků (např. moč, bukální stěr, vzorků vlasů) tj. kdy při odebírání dochází k minimálnímu zásahu do fyzické integrity (například nelze násilím odebrat krev nebo nutit ke zvracení).

     Paragraf 65 Zákona o policii 273/2008 Sb. stanoví okruh osob, jimž lze vzorky odebrat (osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání trestného činu). Profily DNA jsou uchovávány v Národní databázi DNA. Databáze obsahuje DNA profily získané ze stop z míst dosud neobjasněných trestných činů nebo mimořádných událostí, DNA profily osob, mrtvol, kosterních nálezů nebo částí těl neznámé totožnosti a dále DNA profily osob odsouzených pro zvláště závažné trestné činy a profily osob, jimž bylo pro tyto trestné činy sděleno obvinění. Výše zmíněný paragraf 65 výslovně nevyžaduje likvidaci profilů osob, které nebyly obviněny, byly zproštěny žaloby nebo jejichž trestní stíhání bylo zastaveno.

Zdroje:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-273

https://cs.wikipedia.org/wiki/Genetick%C3%A1_daktyloskopie

https://video.aktualne.cz/dna-jako-dukaz-zadne-tvrzeni-neni-absolutni-tvrdi-genetik/r~26669b1eedb311e4ad630025900fea04/

https://www.idnes.cz/technet/veda/vedci-varuji-stopy-dna-pouzivane-k-usvedceni-zlocincu-nejsou-neomylne.A110304_1542950_veda_vs

Kožina, Jiří, Mgr. Právní aspekty využití analýzy DNA pro identifikační účely, Služba kriminální policie a vyšetřování Praha

Limberg, Tomáš Forenzní vědy a jejich využití v kriminalistice, bakalářská práce MU, 2011

Vichlenda, Milan, JUDr., Ph.D. Kriminalistika, Střední odborná škola ochrany osob a majetku s.r.o., Karviná 2011