Jean-Luc Bannalec
Je srpen a vlna veder sužuje i nejzápadnější region Francie. Komisař Dupin je mrzutý nejen kvůli horku. Jeho podřízení si nenechali vymluvit velkou oslavu u příležitosti desátého výročí jeho služby v Concarneau.
Ale rozmrzelost musí jít stranou, když je v přístavu jedné z malebných bretaňských vesniček vylovena mrtvola Patrica Provosta, majitele ovčího velkochovu na ostrově Belle-île. Dupinovi nezbývá než překonat svou nechuť k plavbě po moři a vydat se na legendární ostrov vyšetřovat vraždu. Jeho spolupracovník inspektor Riwal je původem z ostrova – poskytuje svému šéfovi nejrůznější informace nejen o osobních vztazích a animozitách ostrovanů, ale taky o historii ostrova a početných mýtech, kterými je opředen. Dupin a jeho tým, s podporou policejního velitele ostrova, mapují poslední den oběti. Zjišťují, že Provosta neměl nikdo z obyvatel ostrova rád. Svým zatvrzelým odporem k novotám a nemilosrdným využíváním vlivu, který získal díky svým penězům a pozemkům, mnoha lidem překážel.
Čas běží, oslava výročí se blíží a Dupin přešlapuje na místě. Všichni podezřelí mají velmi solidní alibi. Ke všemu se Dupinovi nepodaří zabránit další vraždě.
Záhada zamčeného pokoje
Desátý příběh pařížského policejního komisaře, před deseti lety za trest přeloženého do bretaňského Concarneau, je opět typický feel good thriller, tentokrát jako vystřižený z detektivky Agathy Christie. Ostrov je uzavřené místo zločinu, podezřelí jsou výhradně obyvatelé ostrova a většina z nich působí poněkud výstředně. Zápletka je strukturovaná podle klasických vzorů, příběh se posunuje vpřed proměnlivým tempem a konečné rozuzlení, založené spíš na štěstí než na brilantním kriminalistické práci, příliš nepřekvapí. Milovníci detektivek jej dávno znají z příběhů velké královny zločinu.
Pokračování na:
https://www.kultura21.cz/literatura/24824-bretanska-idyla-kalibr-recenze
Přidat komentář