Milovníci detektivních příběhů vědí, jak důležité je ohledání mrtvoly na místě, kde byla nalezena a nakolik může následná pitva napomoci k odhalení vraha. Soustředí se na fakta zjištěná příslušným odborníkem a příliš je nezajímá, jak se tento odborník v textu, inscenaci či filmu nazývá. Autoři příběhů by však měli být v pojmenování odborníků důslednější a vyvarovat se některých zavádějících označení.
Forenzní patolog je doslovným překladem z anglického forensic pathologist a spojuje dva odlišné obory – patologii a soudní lékařství. V České republice obor soudní patologie nelze vystudovat, protože neexistuje. Na místě činu ani v pitevně forenzního či soudního patologa v Čechách nepotkáte.
Patolog je vystudovaný lékař s atestací v oboru patologická anatomie. Náplní jeho práce je především diagnostika, a to především pro živé pacienty. Většina činností se odbývá u mikroskopu, zkoumá změny buněk a tkání, které způsobila nemoc. Na pitevně tráví jen čtyřicet procent svého času. Pitvá ty, kteří umřeli ve zdravotnickém zařízení, a ošetřující lékař si není jist příčinou smrti. Patolog provádí patologicko-anatomickou pitvu, jejímž výsledkem je pitevní protokol. Kdy se má provést pitva, určuje zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb., který byl novelizován zákonem č. 147/2016 Sb.
Soudní lékař má atestaci v oboru soudního lékařství. Pokud je označován jako znalec v odvětví soudního lékařství, musí být jmenován Krajským soudem a zapsán v seznamu znalců. Soudní lékař se specializuje na nejasná úmrtí mimo zdravotnická zařízení a na úmrtí, kdy bylo spácháno násilí. Provádí pitvu i v případech, u kterých existuje závažné podezření z pochybení ošetřujícího lékaře ve zdravotnickém zařízení. Stejně tak jako u patologů určuje pitvy zákon o zdravotních službách 372/2011 a zákon č. 147/2016. Soudní lékařům nařizují dvě různé pitvy – pitvu zdravotní a pitvu soudní.
Pitva zdravotní se provádíza účelem zjištění příčiny smrti a objasnění okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy. O zdravotní pitvě rozhoduje vždy lékař, který provedl prohlídku zemřelého, když neshledal cizí zavinění, ale ani jasnou příčinu smrti. Výsledkem zdravotní pitvy je pitevní protokol.
Pitvu soudní nařizují orgány činné v trestním řízení, nejčastěji policie. Soudní pitva je nařizována usnesením dle § 115 trestního řádu a to v případě podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Součástí soudní pitvy je i komplementární laboratorní vyšetření a znalecký posudek vyhotovený dvěma soudními lékaři – znalci.
Koroner je kvalifikovaný lékař s jakoukoli specializací. Jejich odbornosti jsou velmi rozmanité: od praktiků po psychiatry. Provádějí ohledání zemřelých mimo zdravotnické zařízení na základě smluvního vztahu s příslušným krajem. Smlouvy s poskytovateli koronerských služeb kraje obvykle uzavírají, aby ulehčily od povinnosti provést ohledání lékařům záchranné služby a praktickým lékařům. Povinností koronera je zjistit smrt osoby, určit pravděpodobnou dobu úmrtí a pravděpodobnou příčinu. Koroner rozhoduje, zda bude provedena zdravotní pitva. Spolupracuje při práci s ostatními složkami IZS – zejména s Policií ČR. Koroneři se pravidelně školí v soudním lékařství. Vědí, nač se při prohlídkách zaměřovat, aby jim neunikly ani nepatrné náznaky násilného činu.
Zdroje:
https://vojtechfisera.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=359226
https://www.facebook.com/notes/781469962631702/
https://benesovsky.denik.cz/z-regionu/zemrele-prohlizeji-soukromi-koroneri-20190412.html
Přidat komentář